Honey-6.díl

12. února 2012 v 19:36 | Mr.Fu(Gie) |  Honey
Tu úvodku mám udělanou už asi měsíc, ale vždycky jsem na ní zapoměla :D Která se vám líbí víc ? Tahle, nebo ta předtím ? ;)

Kamínky štěrku zakřoupaly pod pneumatikami auta, které právě zastavilo před domem. Lenča si ale spokojeně chrupká s hlavou opřenou o okno.
"Lení. Vstávej. Už jsme tady." pokouší se ji vzbudit matka. Lenča trochu trhne hlavou a otevře očka. Párkrát zamrká, než se vzpamatuje a pak ji to dojde. Je tady. S tíhou vyleze z auta, celá zmátořená a mžourá kolem sebe. Bylo to stejně jako před rokem. Dvoupodlažní cihlový dům, velká bílá okna, předzahrádka s pečlivě zastřiženým trávníkem. Prostě typický anglický domek.
Najednou ze dveří vyrazila vysoká, kostnatá dáma, hnědé vlasy vyčesané a sepnuté zdobenou sponou. Na ramenou ji visí smaragdový svetřík, který překrývá bílé tričko s tříčtvrtečními rukávy.
"Holčičko moje ! Konečně jsi tady !" vykřikla nadšeně, když pohledem zaboudila až na Lenču.
Ach, ty tety...
"Ahoj teto !" odvětila Lenča, ale její nadšení není tak závratné jako tetino. Teta se usmívá od ucha k uchu, očka rozzářená a svižně běží Lenču obejmout.
***
Po přivítání čekalo Lenču překvapení.
"Řekla jsem si, že vlastní pokoj by se ti tady mohl hodit a třeba se ti bude líbit natolik, že sem budeš jezdit častěji." řekne Lenče teta, která stojí ve dveřích pokoje a kyne hlavou, aby Lenča vešla. Opatrně tedy vejde a rozhlédne se kolem sebe.
Celý pokoj prosvětluje obrovské bílé okno, pod kterým je menší gaučík, tak pro dvě osoby. Obrovská postel potažená fialovo-zelenou teplou dekou. Veliká skříň ze světlého dřeva. Na zemi velký huňatý fialový koberec. Pokoj je velikostí celkem malý, ale útulný, podlaha ze světlého dřeva, stěny bílé a hned za dveřmi čeká veliké zrcadlo, které se táhne po celé výšce stěny.
"No páni ! Teto !" vydechne úžasem Lenča.
"Líbí se ti ?"
"Že se ptáš !" kýve horlivě hlavou.
***
"Leničko, pojď na večeři !" zakřičí teta pisklavým hláskem zezdola z kuchyně. "Ještě chvíli se ke mně bude chovat jak k malýmu spratkovi, zdrhám odsud." zabručí si Lenča potichu pod nos, ale poslušně kráčí po schodech dolů za vůní pizzy. Projde klenbou do jídelny a najednou se zarazí. Zastaví se a čučí před sebe s vykulenýma očkama.
"Nazdárek." zamává jí ručkou a ústa roztáhne do širokého šibalského úsměvu.
-----
Muhaháá, díl je sice o ničem, chtěla jsem ho napsat ještě delší, ale prostě jsem vás musela nechat v tomhle :D Baví mě ukončovat povídky v tom nejlepším :D
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Ronnie Lee Ronnie Lee | Web | 14. února 2012 v 19:44 | Reagovat

Holka ty seš mrtvá! Stejně jak Niall! :D Právě jsem tady bušila prstem do plakátu, kvůli kterému jsem si koupila celej časopis, (samozřejmě jsem bušila do podobizny Nialla) a křičela na něj něco v tom smyslu, že je pěknej hajzl, že jsem se do něj zamilovala a když jsem teď zapla tuhle povídku a ukázala se mi jeho fotka, málem jsem se zbláznila. Že tam bude Niall? -_- Prosíím, moc prosííím, já bych to tak totiž udělala. Chci další díl!!! :O
P.S. Chtěla jsme se zeptat, jestli by ti vadilo, kdybych pro tebe psala povídku. Něco v tom smyslu, že bych o tobě psala, že se ti v životě něco stalo. A to něco se ti bude zatraceně líbit. Bereš? :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama